Pátrací knížka
Ač má tato zajímavá pátrací pomůcka 214 číslovaných stran, zápisy v ní jsou velmi sporadické. Proč tomu tak je, nevím. Možná to nějak souvisí s osobou jejího majitele, strážmistra Ludvíka Zelníčka. Pokud by někdo měl jakékoli informace k osobě tohoto četníka, rád je zveřejním.
Prezentovaná pátrací knížka je však zajímavá ještě něčím. Jisté informace v ní obsažené, mají, řekl bych, nádech tajemna, dobrodružství, ale i utrpení a nezměrné odvahy. Sám jsem byl zaskočen, když jsem tam ta dvě jména uviděl. Zaměřte proto svou pozornost na stranu 85 (sken 014) a tam, mezi ostatními jmény najdete i jména Krajina Vladimír a Morávek Václav. Znalci ví, že Vladimír Krajina byl známým odbojářem a Václava Morávka ani představovat nemusím. Pojem Tři králové zná snad každý, kdo byť jen letmo zavadil o dějiny našeho druhého odboje.
Vladimír Krajina, 1905 – 1993, československý politik a přírodovědec a přední organizátor domácího odboje za německé okupace.
Vynikajicí botanik a docent Univerzity Karlovy se po okupaci stal jedním z hlavních činitelů a organizátorů odboje: v letech 1939 až 1940 působil v Politickém ústředí, od roku 1940 byl členem Ústředního vedení odboje domácího.
Jako jeden z mála, díky striktně dodržovaným pravidlům konspirace, přestál i vlnu persekuce po příchodu Heydricha (na podzim 1941) a po celou dobu až do svého zatčení Gestapem v lednu 1943 udržoval radiotelegrafické spojení s londýnskou vládou. V letech 1943 – 1945 byl vězněn v terezínské Malé pevnosti. Válku přežil jen proto, že ve změněné situaci po porážkách wehrmachtu si byli nacisté vědomi jeho výjimečného postavení v odboji a měl se stát „kartou“ při vyjednávání. (Jeho velkou popularitu úspěšného odbojáře měla později překrýt KSČ popularizovaná postava Julia Fučíka.)
Po osvobození byl jmenován profesorem UK a v letech 1945 – 1948 byl generálním tajemníkem Československé strany národně socialistické a šéfem stranické zpravodajské služby. Jako jeden z mála si přesně uvědomoval nebezpečí hrozící ze strany KSČ, jejího upevňujícího monopolu na ministerstvu vnitra a rozkladných akcí v dalších stranách. Pomáhal také v roce 1947 vyšetřovat nepodařený bombový atentát (balíčková aféra), zosnovaný KSČ na ministry Jana Masaryka, Petra Zenkla a Prokopa Drtinu.
Po únorovém puči 1948 stačil uprchnout. V exilu žil nejprve ve Velké Británii, poté v Kanadě, kde pokračoval ve své vědecké i politické práci. Po smrti Petra Zenkla se stal čestným předsedou národních socialistů. V září 1948 byl v nepřítomnosti odsouzen v ČSR k 25 letům vězení. Při návštěvě Československa v březnu 1990 byl vyznamenán Řádem bílého lva. Autor rozsáhlých pamětí, které se připravují k vydání i u nás.
Václav Morávek, 1904 – 1942, československý důstojník, štábní kapitán představitel domácího protinacistického odboje.
Roku 1925 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích a poté sloužil v různých velitelských funkcích v československé armádě. Po okupaci se stal spolu s J. Mašínem členem zpravodajsko – diverzní skupiny vedené J. Balabánem (proslulí Tři králové) v rámci odbojové organizace Obrana národa.
Po zatčení Balabána pokračoval v činnosti s Mašínem a podařilo se mu uprchnout i z obklíčení Gestapa při zatčení Mašína v květnu 1941. Poté pokračoval až do března 1942 ve zpravodajské činnosti, udržel spojení s agentem A-54 a radiotelegrafický kontakt s Londýnem. Kruh se však kolem něj nezadržitelně stahoval a Morávek padl v přestřelce s Gestapem 11. března v Praze na Prašném mostě.
Informace o obou mužích jsem převzal z Encyklopedie špionáže, autorský kolektiv Pečenka, Bašta a další, Libri 1993.
Komentáře
Přehled komentářů
Věc je prostá. Knížka má skutečně 214 číslovaných stran. Knížka je vysoká 20cm, široká 13,5cm a na tloušťku má 1cm. Tedy se do četnické brašny naprosto pohodlně vešla. I když ta moje je téměř v nedotčeném stavu, takže četník ji asi moc nepoužíval. Je téměř netknutá, neušpiněná, nepomačkaná, ani jinak poškozená.
dotaz
(Radek Galaš, 28. 5. 2009 8:32)
Zabývám se dějinami bezpečnostnísch sborů a samozřejmě vším co s nimi soiuvisí. Mohl bych se zeptat na rozměr této pomlůcky? 214 stran je přece jen velký rozsah, proto mne zajímá, zda tuto pomůcku nosil četník ve službě při sobě či ji měl umístěnu na stanici.
děkuji
cscet@seznam.cz
Odpověď na dotaz pana Galaše
(Vlastimil Flášar, 28. 5. 2009 12:32)