Historie bezpečnostních sborů

Četnická stanice Mírov

Obec Mírov je v celé republice známa hlavně díky věznici, jejíž zdi obývaly dlouhá léta  kriminální živly, političtí vězni několika režimů a v současnosti také vězni odsouzení na doživotí. Nyní se jedná o malou vesnici s poštou, jejíž význam by bez věznice byl pramalý, ale nebylo tomu tak vždycky. V období první republiky byly v obci dvě školy (německá a česká menšinová), minimálně tři hostince a četnická stanice. V nedávné době se mi podařilo v pozůstalosti četnického strážmistra Jana Koubka a v archivech objevit několik zajímavých dokumentů, které vypovídají o situaci na stanici v období let 1927 – 1938 a o které bych se chtěl v tomto článku podělit. Pojďme se tedy podívat na četníky v Mírově.

Umístění stanice a její osazenstvo

Četnická stanice Mírov spadala pod četnické oddělení Šumperk, okresní četnické velitelství Zábřeh a byla umístěna na náměstí v domě č. p. 33, ve kterém též zřejmě bydlel starosta František Pelzl (stav v roce 1927). Jednalo se o stanici čtyřmužovou (+ vrchní strážmistr + 3 strážmistři), ale po většinu námi vymezené doby tento systemizovaný počet nebyl naplněn.

Tab. 1: Osobní stav stanice Mírov

Pro představu situace stanice si můžeme citovat ze zápisu o přehlídce vykonané kapitánem Josefem Slukou, velitelem četn. oddělení Šumperk ve dnech 8. a 9. března 1927:

„... Kraj je horský romantický, bez epidemických nemocí. Ubytování vyhovuje, v pořádku a čistotě udržováno. Stravování svobodného [Jan Koubek – pozn. JV] v blízkém hostinci bez závady...
Služba výkonná jest podle předpisu vykázána, koná se horlivě, bezpečnostní poměry jsou nerušené; stanice má mnoho eskort z místní trestnice pro muže.“

Zpráva dále obsahuje informace o jednotlivých četnících, popis učební látky, kterou kpt. Sluka zkoušel a kterou naopak četníkům odpřednášel, proto tento zajímavý dokument přikládám v příloze.

Pozornost věnujme také dopravním prostředkům stanice: už v roce 1927 se ve stavu stanice nacházely dva páry lyží a zejména jedno služební kolo. Vezmeme-li v úvahu, že četnictvo začalo být vybavováno koly v roce 1924 a v roce 1928 jich disponovalo pouhými 200 kusy, svědčí to o důležitosti mírovské četnické stanice.

Mimořádné události

Vzhledem k torzovitosti pramenů nejsme bohužel v současnosti schopni určit, jak časté byly mimořádné události v obvodu ČS Mírov, ale dvě z nich si přece jen můžeme přiblížit. Obě se váží k roku 1927 a informace o obou se dochovaly ve výše zmíněné pozůstalosti.

Časově první se odehrála v měsíci březnu 1927 a zachovala se nám k ní pouze kopie „Náčrtku místa a okolí k č. j. 240 proti Josefu Weiglovi z Mírova pro §152 tr. z.“. Originál náčrtku byl zřejmě zaslán okresnímu soudu v Mohelnici, kde se zmiňovaným proběhlo soudní líčení.

Na plánku je znázorněno mírovské náměstí se třemi hostinci, poštou a dokonce s jednotlivými domy, u kterých jsou zaznamenáni jejich tehdejší majitelé. Na tomto podkladu je zachycena cesta jakéhosi Biera, který zřejmě posilněn návštěvou hostince Jindřicha Parala navštívil hostinec Josefa Weigela, kde se dostal do sporu s Isidorem Fidlerem, majitelem bytu sousedícího s hostincem. Tento konflikt měl zřejmě dohru v napadení a zranění Biera majitelem hostince Josefem Weiglem. Následně byl Bier odveden od hostince na náměstí a tam ponechán svému osudu.

Ke druhé události, k níž došlo v noci ze dne 28. na 29. srpna 1927, známe podstatně více informací. Tuto noc byla vykradena místní česká menšinová škola stojící na kraji obce u vjezdu od Řepové. Neznámý pachatel odcizil v prvním patře zánovní šicí stroj Lada, čímž způsobil škodu 1 700 Kč. K vypátrání pachatele byl nasazen i policejní pes „Boj“, avšak ten ztratil stopu na frekventované silnici vedoucí k Mohelnici. Opis detailní zprávy, kterou četnická stanice odeslala okresnímu soudu v Mohelnici, je přiložen k tomuto článku.

Z uvedeného vyplývá, že se četníci kromě již zmiňovaných četných eskort z trestnice pro muže, ve službě nenudili.

Události roku 1938

Zatímco dřívější roky první republiky nepřinášely do života stanice žádné převratné změny, v roce 1938 tomu mělo být dramaticky jinak. Asi málokdo na začátku roku tušil, že se začíná psát poslední období v historii ČS Mírov...

K první polovině roku1938 bohužel zatím nemůžeme říct nic bližšího, zato přesně známe okolnosti evakuace stanice před záborem Mírova německou armádou po přijetí Mnichovské dohody.

Dle rozkazu ZČV Brno ze dne 6. října 1938 čís. jedn. 9388/38 měla být čst. Mírov evakuována těsně před příchodem německých vojsk, a to 10. října 1938. Četníci měli odejít v 9 hodin a v 10 hodin měli dosáhnout místa soustředění – Litovle.

Skutečnost však byla jiná. Nahlédněme do hlášení, které vypracoval okresní četnický velitel npor. výk. Kuchař 11. října 1938 v Litovli:

„… na ústní příkaz pana okresního hejtmana v Zábřehu nebyli příslušníci níže uvedených četnických stanic odesláni – odsunuti – přímo do Litovle, nýbrž postupně a to: … Příslušníci četn. stan. Mírov dne 9. 10. 1938 o 11. hod. na četn. stan. v Lošticích, kam přibyli téhož dne o 14. hod. Odtud odešli přímo do Litovle.“

Dále v dokumentu se dozvídáme i důvod této změny:

„… Předčasný odchod – odsun – příslušníků četn. stan. Starý Maletín a Mírov byl nařízen proto, poněvadž podle sdělení důvěrníka měly býti obě řečené stanice přepadeny Ordnery z SdP v noci na 8. října 1938, resp. v noci na 10. října 1938.“

Tímto poněkud neslavným odchodem mužů, kteří bezpečností službě v Mírově věnovali několik let svého života, skončila historie četnictva v této obci. Po válce již nebylo četnictvo v prvorepublikové podobě obnoveno a bylo nahrazeno Sborem národní bezpečnosti, jehož příslušníci jistě zavítali i do Mírova. Toto období však není předmětem našeho článku.

Autor bude rád, pokud se k tomuto tématu podaří v řadách čtenářstva najít další zajímavé materiály, stejně tak bude vděčný za jakékoliv informace k působení ozbrojených sborů první republiky v zemi Moravskoslezské.

Pro připravovanou muzejní expozici také shání informace k četnictvu a armádě na Olomoucku.

jiri.vanecek@centrum.cz

Přílohy:

/file/1/opis-nalezu-o-prehlidce.pdf

/file/2/kradez-siciho-stroje.pdf