Historie bezpečnostních sborů

Stránky jsou věnovány historii bezpečnostních sborů, historii trestního práva, kriminalistiky, vězeňství a nakonec i historii dalších příbuzných vědních oborů, což zde chci prezentovat zejména z pohledu mé osobní sbírky, ale také zveřejňováním materiálů, které mi ke zveřejnění poskytujete. Svoji sbírku buduji již několik let, tak proč se o ni nepodělit s ostatními. Mým cílem krom zveřejňování naznačených materiálů, je i zprostředkování kontaktů a výměna informací mezi ostatními návštěvníky těchto stránek. Jeden člověk nemůže vědět všechno. Ani já nemám nějaké speciální informace, znalosti či databáze, ale domnívám se, že diky těmto stránkám můze být taková výměna informací a kontaktů velmi reálná a rychlá. Proto je v hlavním menu vytvořena sekce Dotazy, náměty, připomínky, ale i Inzerce. Kdokoli tam může zveřejnit svůj inzerát týkající se zde prezentované problematiky. Mnoho dotazů dostávám i přímo na svoji emailovou adresu. Samozřejmě nejsem schopen odpovědět na všechny dotazy, ve kterých se tážete na své předky četníky či policisty nebo na četnické stanice, ale tyto stránky navštěvují i zájemci, kteří třeba takové informace maji nebo ví o tom, kde a jak je nalézt. Tito kolegové mohou pak ostatním být nápomocni radou či doporučením. Inzerenty nabádám k uvádění svých emailových adres u inzerátů, aby jim mohl kdokoli, kdo má potřebné informace, rychle a přímo odpovědět.

Vlastimil Flášar

Kdokoli by chtěl na těchto stránkách uveřejnit svůj příspěvek týkající se historie bezpečnostních sborů, může tento příspěvek zaslat na moji emailovou adresu, která je uvedena v rubrice Kontakt. Příspěvek rád zveřejním. Takže můžete posílat texty, textové soubory, skeny, digitální fotografie dokumentů či reálií. Ohledně skenů či digitálních fotografií bych ale vyžadoval kvalitní snímky s větším rozlišením, které si eventuelně před zveřejněním dle potřeby upravím. Jde o to, aby si zájemci tyto dokumenty mohli na stránkách otevřít v odpovídající kvalitě a to zejména ze studijních důvodů, např. kvůli zviditelnění některých důležitých detailů.

Vlastimil Flášar

Delší dobu jsem přemýšlel o tom, zda bych obrázek, který je umístěn v horní časti této stránky, neměl vyměnit za nějaký jiný. Prostě za takový, který by lépe vystihnul podstatu a obsah těchto stránek. Nakonec jsem od tohoto záměru upustil. Uvědomil jsem si, že i v tomto současném obrázku se obsažena určitá symbolika. Ta noční obloha docela dobře vystihuje ponurou atmosféru zločinu a pahýl stromu může být symbolem zmařeného života příslušníka bezpečnostního sboru, ať již bojoval proti kriminálnímu zločinu za starého mocnářství, za I. republiky, za protektorátu, jako příslušník Sboru národní bezpečnosti od roku 1945 či jako příslušník současné Policie České republiky. Na padlé hrdiny této války se zločinem by nemělo být nikdy zapomenuto! Stejně tak by se nemělo zapomínat na naše  nespočetné předchůdce, kteří, stejně jako mnozí dnes, dávali denně všanc své životy a zdraví při službě vlasti. Kdo nepochopí minulost, neporozumí současnosti. Je velmi dobré a prospěšné znát historii našeho řemesla a z této historie se poučit.

Vlastimil Flášar

15.03.2021

Vrchní strážmistr u kriminální policie Bedřich Strašák

Oslovil mne s žádostí o pomoc pan Vladimír Vančura. Pátrá po jakýchkoli dokladech o služebním působení svého dědečka, Bedřicha Strašáka, nar. 1895.

Po návratu z 1. světové války šel jako námořník dobrovolně bojovat na jižní Slovensko proti Maďarům. V letech 1920 - 1938 sloužil jako vrchní strážmistr u kriminální policie v Bratislavě a v letech 1938 - 1949 sloužil v Uherském Hradišti. Kmenové listy c. k. vojáků narozených v letech 1887 - 1900 prý byly skartovány.

Pan Vančura pátral po mnoha archívech, ale bezvýsledně. Od návštěvníků těchto stránek přivítá jakýkoli podnět či radu, prostě vše co by mu mohlo pomoct při hledání dokumentů o služebním působení jeho dědečka.

Kontaktní údaje na pana Vladimíra Vančuru:

vancura.lada@seznam.cz

mobil: 736 604 087

18.02.2021

ČETNICKÁ STANICE BŘEZNICE (1918-1935)

Československá republika vznikala za složité vnitropolitické a bezpečnostní situace a byla významně podmíněna mezinárodní velmocenskou politikou. Samostatný československý stát při svém vzniku 28. října 1918 recipoval zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n. stávající právní řád a v souvislosti s tím i stávající právní systém. Do jeho služeb tak přešla rakouská organizace státních policejních úřadů, četnictva i komunální policie. Jako první se do služeb nového čs. státu přidalo četnictvo v Čechách. Četnická stanice Březnice (okr. Příbram) byla zřízena již v roce 1850, tedy krátce po zřízení českého zemského četnického pluku prováděcím nařízením ze dne 8. února 1850. Četnická stanice v Březnici tak byla jedna z prvních etablovaných četnických stanic v nově zřízeném bezpečnostním aparátu Rakousko-Uherské monarchie. Ve zlomovém roce 1918 bylo sídlo stanice v Blatenské ulici č. p. 55 a to až do roku 1935, kdy byla přemístěna do domu č. p. 38 v Rožmitálské ulici. Politické změny nutně vyvolaly odchod části, zejména promonarchisticky smýšlejícího, četnického mužstva. V říjnu 1918 složili přísahu nově vznikající republice pouze dva přítomní četníci, a to strážmistr II. třídy František Slabý a místostrážmistr Lambert Racek (pozdější velitel četnické stanice Kasejovice). Přísahu složili do rukou starosty zdejšího Sokola Josefa Karase. Poslední příslušník stanice, četník na zkoušku Otto Varvažovský, přísaze přítomen nebyl.

Četnická stanice tak až do listopadu 1919 čítala tři muže. Vrchní strážmistr František Slabý byl stálicí této stanice. Do funkce velitele byl jmenován již 1. 7. 1914 a svoji aktivní službu ukončil až  9. 11. 1934. Ostatní osazenstvo mužstva se dost střídalo, částečně tehdy častou fluktuací v bezpečnostních sborech a také ze služební povinnosti.

Četnictvo bylo, dle zákona č. 299 o četnictvu ze dne 14. dubna 1920, vojensky organizovaný sbor doplňující v případě potřeby armádu. Někteří četníci tak byli odveleni na nově vznikající četnické stanice do Tochovic, Uzenic, Bělčic nebo odveleni k často nebezpečné službě na Slovensko a Zakarpatskou Rus. Vzrůstající význam místní stanice společně se zvýšenou agendou si vyžádal postupné zesílení osazenstva na konečný počet 6 mužů, kdy v dané době se jednalo o významný početní stav. Do obvodu zdejší stanice nepatřily jen nejbližší obce, ale také například Svučice, Plíškovice, Račany, Draheničky nebo Lochovice. Z dnešního pohledu můžeme konstatovat, že obvod Obvodního oddělení PČR Březnice je územně velmi podobný obvodu četnické stanice Březnice z roku 1920. Obvod byl rozdělen do jedné obchůzky v místě (město a nejbližší osady), která činila přibližně 6 hodin a do 4 obchůzek v obvodu, kdy nejdelší obchůzka činila 16 hodin. Četníci veškerou službu vykonávali až do roku 1932 hlavně pěšky. V tomto roce bylo na četnickou stanici přiděleno služební kolo a obchůzka se aspoň v létě zrychlila.

Výkon četnické služby prvorepublikového četnictva byl dělen do dvou skupin. První, služba obyčejná, spočívala v obchůzkové činnosti, řešení a maření trestných činů, napomínání a oznamování osob, které přestoupily zákon. Služba to byla pestrá, stejně jako zločinnost v té době. Četnictvo muselo řešit, někdy z našeho pohledu, úsměvné delikty jako krádeže šatstva nebo slepic, ale kniha událostí četnické stanice Březnice obsahuje i krádeže šperků a vysoké finanční hotovosti, únosy, požáry, vraždy nebo usmrcení novorozenců. Nelehká hospodářská situace vznikající republiky spoustu lidí připravila o živobytí a tak v těchto letech významnou skupinu kriminálních osob představovali tuláci a kočovné vícečlenné skupiny. Souhrnné označení těchto osob bylo cikáni a cikánské tlupy. S dnes zažitým etnickým označením to však nemá nic společného.

Cikánskou tlupou byli dle zákona číslo 117 Sbírky zákonů a nařízení ze dne 14. července 1927 nazýváni všichni občané bez etnické separace, kteří se potulují kočovným způsobem po jednotlivých venkovských oblastech a páchající různou kriminální činnost, často i toho nejzávažnějšího charakteru. O tom, že činnost těchto tlup, ale i jednotlivců, byl závažný bezpečnostní problém tehdejší doby, zejména na venkově a v menších městech svědčí i fakt, že četnické stanici v Březnici byli k potlačení těchto tlup opakovaně přidělováni vojáci 11. pěšího pluku Františka Palackého z Písku. O celostátním významu místní stanice svědčí i skutečnost, že v listopadu 1924 byla zřízena evidence těchto osob a místní stanice se stala jednou z mála četnických stanic, které byly pověřeny vedením složité evidence (další takto pověřené stanice byly stanice v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Vysokém Mýtě a Mladé Boleslavi).

Druhá skupina výkonu služby, tzv. zvláštní služba, zahrnovala vykonávání zvláštních vrchnostenských nařízení, eskortování vězňů, služby asistenční a dohlížecí. Přestože město Březnice čítalo 2272 obyvatel, tak v obvodu četnické stanice se v roce 1920 nacházelo například 12 hostinců, 10 výčepů lihovin, zastupitelství 10 pojišťoven, 9 řezníků, 5 pekařů, pivovar, lihovar, cihelna, výroba cementového zboží, 17 obchodníků s koloniálním zbožím a další .

V Březnici se pravidelně konaly také odvody branců. Dle záznamu četnické pamětní knihy se tak v roce 1921 sjelo k odvodu více jak 550 mladíků, kteří čekajíce na odvod zaplnili všechny místní hospody, většina jich zůstala i několik dní a udržení veřejného pořádku si tak vyžádalo spoustu sil. V podobném počtu nových branců se odvody konaly v Březnici každý následující rok. Eskortní služby vězňů se vykonávaly zejména pro místní soud.

Březnice byla od roku 1850 do roku 1947 okresem soudním a při zdejším okresním soudu v Březnici se v roce 1919 nalézal 1 soudce pro civilní záležitosti a jeden soudce pro trestní záležitosti. U soudu byla taktéž zřízena soudní věznice o čtyřech místnostech. Do březnického soudního okresu náležely dále četnické stanice v Tochovicích, Věšíně a Rožmitále pod Třemšínem. Protože na zdejší (ani jinou) stanici nebylo přiděleno žádné motorové vozidlo, veškeré eskorty do žaláře v Praze nebo Plzni byly prováděny pěšky nebo běžnou vlakovou dopravou. I přes téměř neexistující technické vybavení a personální nedostatky dosahovala místní stanice dlouhodobých pozoruhodných výsledků. Ve výkazu činnosti za rok 1919 je uvedeno, že zdejší četnická stanice docílila za tento rok 87 zatčení, 172 oznámení (podobné dnešnímu vyřešení přestupkového jednání) a 33 eskort.

Většina základních informací, obsažených v tomto článku, vychází z pamětní knihy četnické stanice Březnice. Tato pamětní kniha byla založena na výnos ministerstva vnitra ze dne 7.11.1921 č. 77.382-13, jako pokračování německé kroniky, zavedené sborovým rozkazem č.9 ze dne 3.července 1914 rakouského četnického inspektora.

Originál pamětní knihy je uložen ve Státním okresním archivu Příbram.

Mgr.Milan Kocík MBA

Další velmi zajímavý příspěvek od pana Jiřího Štaudingera ze Slovenské republiky. Tímto panu Štaudingerovi za příspěvek velmi děkuji. 

Faktograficky pohlad na sluzobnu kynologiu na Slovensku.doc 

Vlastimil Flášar

11.07.2012

Pan Michal Salak, sběratel odznaků Policie ČR, uvolnil pro potřeby veřejnosti svou publikaci o policejních odznacích. V elektronické podobě si ji můžete stáhnout zde:

Stručný přehled medailí, plaket a odznaků Policie ČR.pdf

Za tento počin panu Salakovi velmi děkuji.

Vlastimil Flášar

Zkuste to také u vás